Studio Florißn
 
G L A S S / F R E E F O R M  A R C H I T E C T U R E  FLOW
P R E S E N T A T I O N  S E S S I O N S


Na architekturu a urbanismus se pohl├ş┼ż├ş jako na multifunk─Źn├ş dynamick├ę syst├ęmy, a proto je d┼»le┼żit├ę v─Ťnovat pozornost bionice a kl├íst d┼»raz na klima-aktivn├ş pl├ínov├ín├ş zalo┼żen├ę na komplexn├şm vyhodnocen├ş p┼»soben├ş vn─Ťj┼í├şch i vnit┼Ön├şch vliv┼».

STUDIO MILO┼áE FLORI├üNA se proto zam─Ť┼Öuje na

• Energeticky ├║─Źinn├ę budovy. Navrhov├ín├ş energeticky ├║sporn├Żch budov ve spojen├ş s┬áinteligentn├şmi pl├í┼íti ze skla na z├íklad─Ť po─Ź├şta─Źov├ę simulace. Sklen─Ťn├í fas├ída m┼»┼że b├Żt ozna─Źena skute─Źn─Ť jako inteligentn├ş jen tehdy, kdy┼ż vyu┼ż├şv├í p┼Ö├şrodn├şch obnoviteln├Żch zdroj┼» energie jako energie slunce ─Źi v─Ťtru, vzduchov├Żch proud┼» nebo vody ─Źi zem─Ť jako zdroje tepla, aby zabezpe─Źila po┼żadavky na budovu, pokud jde o vyt├íp─Ťn├ş, chlazen├ş a osv─Ťtlen├ş. Pro tento ├║─Źel jsou prov├íd─Ťny po─Ź├şta─Źov├ę simulace. Testy s┬ámodely budov v┬áaerodynamick├ęm tunelu a s┬ámodely ve skute─Źn├ę velikosti ve voln├ęm prostoru. Pro simulace se ─Źasto pou┼ż├şv├í po─Ź├şta─Źov├í metoda matematick├ę modelov├ín├ş proud─Ťn├ş tekutin /CFD-Computational Fluid DynamicsÔćĺPLM-Product Lifecycle Management/, kter├í m┼»┼że pomoc├ş proud─Ťn├ş nap┼Ö├şklad plynu vizu├íln─Ť demonstrovat rychlost, teplotu a intenzitu vzduchov├Żch proud┼», aby se ├║─Źinn─Ť vyu┼żilo opat┼Öen├ş pro ├║sporu energie. Znamen├í to, ┼że celkov├í energetick├í koncepce se mus├ş odv├şjet ve st├ídiu pl├ínov├ín├ş, aby se dos├íhlo efektivn├ş interakce mezi fas├ídou, okol├şm a syst├ęmy budov. Sou─Źasn─Ť s┬át├şmto zp┼»sobem navrhov├ín├ş souvis├ş i aplikace rozmanit├Żch typ┼» zasklen├ş fas├íd. Pl├í┼í┼ą b├Żv├í sestaven z┬átransparentn├şch barevn├Żch, opaktn├şch nebo poti┼ít─Ťn├Żch izola─Źn├şch skel nebo z VIG-vakuov├Żch izola─Źn├şch skel, kter├í jsou zakomponov├ína do posuvn├Żch, sklopn├Żch ─Źi oto─Źn├Żch okenn├şch k┼Ö├şdel. Do zasklen├ş mohou b├Żt integrov├íny fotochromick├ę, termochromick├ę, mechanochromick├ę, chemochromick├ę materialy, holograficko-optick├ę prvky, syst├ęmy denn├şho osv─Ťtlen├ş nebo fotovoltaick├ę ─Źl├ínky, kter├ę zabra┼łuj├ş p┼Öeh┼Ö├ít├ş slune─Źn├şm z├í┼Öen├şm, rozv├íd─Ťj├ş rozpt├Żlen├ę denn├ş sv─Ťtlo do m├şstnost├ş a vyr├íb─Ťj├ş energii. Dal┼í├ş prvky p┼Öedstavuj├ş skla s┬áelektrochromick├Żmi, plynochromick├Żmi, elektrooptick├Żmi povlaky, tekut├Żmi krystaly a gely na principu PCM-Phase Change Materials. Vzhledem k┬átomu, ┼że se sklo v┬áposledn├ş dob─Ť transformuje i do dal┼í├şch hmot, se ─Źlenov├ę ateli├ęru zam─Ť┼Öuj├ş i na plastov├ę materi├íly. ┬╗┬╗┬╗

• Sklo jako konstruk─Źn├ş materi├íl. Navrhov├ín├ş se sklem jako konstruk─Źn├şm materi├ílem: sklo jako materi├íl, laminovan├ę sklo, izola─Źn├ş sklo. Poznatky se aplikuj├ş i do projekt┼» voln├Żch forem. D┼»le┼żitou roli p┼Öitom hraje pr├íce s┬ádetailem a sv─Ťtlem, nejen p┼Öirozen├Żm, ale i um─Ťl├Żm. Rozmanit├ę principy nasv─Ťtlen├ş mohou podtrhnout rozli─Źn├ę v├Żrazov├ę mo┼żnosti. Za v┼íechny lze uv├ęst: je-li celosklen─Ťn├Ż projekt, jeho┼ż nosnou konstrukci tvo┼Ö├ş skelet nap┼Ö├şklad ze sklen─Ťn├Żch trubic, tak se nask├Żt├í n─Ťkolik zp┼»sob┼» osv─Ťtlen├ş stavby. Pokud se nasv─Ťtl├ş pouze trubice a ostatn├ş ─Ź├ísti se ponechaj├ş neosv─Ťtlen├ę, z├şsk├í se levituj├şc├ş dojem. Pokud se nasv─Ťtl├ş sklen─Ťn├ę stropn├ş desky nebo fas├ída a utlum├ş sklen─Ťn├Ż vnit┼Öek, vznikne poka┼żd├ę ze stavby jin├Ż dojem. Specifick├í je medi├íln├ş fas├ída ze skel s┬áintegrovan├Żmi sv─Ťteln├Żmi diodami nebo se samostm├şvac├şm ─Źi holograficko-optick├Żm efektem. S┬át├şm souvis├ş studium a aplikace inovativn├şch a chytr├Żch materi├íl┼» ve vazb─Ť na rozmanit├ę konstruk─Źn├ş syst├ęmy. ┬╗┬╗┬╗

• Softwary na principu CAD/CAM a CAD/CAE technologie. Navrhov├ín├ş syst├ęm┼», kter├ę by zajistily optim├íln├ş realizovatelnost architektur fantastick├Żch struktur tvar┼» budov a urbanistick├Żch forem, kter├Żmi v┬áposledn├ş dob─Ť reaguje nov├í generace architekt┼» na z├íjem o teorii chaosu, frakt├íln├ş geometrii a na zrychluj├şc├ş se v├Żvoj v┬áostatn├şch oblastech, p┼Öedev┼í├şm v┬áinformatice, um─Ťl├ę inteligenci, materi├ílov├ęm in┼żen├Żrstv├ş, molekul├írn├ş biologii, genetice a nanov─Ťd─Ť. Pozornost se obrac├ş k┬áadaptivn├şm materi├íl┼»m a ke konstruk─Źn├şm pln─Ť automatizovan├Żm firm├ím, kter├ę vyu┼ż├şvaj├ş softwary na principu CAD/CAM (Computer-Aided Design a Computer-Aided Manufacture) a CAD/CAE (Computer-Aided Design a Computer-Aided Engineering) technologi├ş nejen k┬áp┼Ö├şprav─Ť model┼» a prototyp┼», ale i k┬ájejich v├Żrob─Ť. Chytr├ę tov├írny, je┼ż obsluhuj├ş n─Ťkolik CNC /─î├şslicov─Ť ┼Ö├şzen├ę stroje/ stroj┼», decentralizuj├ş produkci a p┼Öin├í┼íej├ş nejen nov├ę metody, ale i v├Żroby individu├íln├şch komponent┼» rozmanit├ę aplikace. ─îasto se v┬át├ęto souvislosti hovo┼Ö├ş o navrhov├ín├ş metodou Digital Prototyping /DP/, Rapid Prototyping /CRP/ a podobn─Ť, kter├ę jsou dnes hybnou silou ┼Öe┼íen├ş r┼»zn├Żch v├Żvojov├Żch ├║kol┼». V├Żhodou takov├ęho digit├íln├şho navrhov├ín├ş je nejen precizn─Ť nadimenzovan├Ż a vytvarovan├Ż d├şl z┬ár┼»zn├Żch hmot, ale pak ve fin├íle ze v┼íech d├şl┼» vytvo┼Öen├Ż dokonal├Ż objekt ve velmi kr├ítk├ęm ─Źase. ┬╗┬╗┬╗

• Automatizace a robotizace ve stroj├şrenstv├ş a stavebnictv├ş. ┼Żijeme v┬ádal┼í├ş etap─Ť v─Ťdeckotechnick├ęho v├Żvoje zalo┼żen├ęho na konvergenci technologi├ş ─Źty┼Ö─Źlenn├ę skupiny ozna─Źovan├ę zkratkou NBIC /Nano-Bio-Info-Cogno/. V┬ásou─Źasn├ę dob─Ť d─Ťlaj├ş mimo┼Ö├ídn├ę pokroky nanov─Ťdy a nanotechnologie, biotechnologie a biomedic├şna v─Źetn─Ť genetick├ęho in┼żen├Żrstv├ş, informa─Źn├ş technologie v─Źetn─Ť pokro─Źil├Żch a komunika─Źn├şch syst├ęm┼» a v─Ťdy o pozn├ív├ín├ş v─Źetn─Ť neurologie. Na m├şsto prohlubuj├şc├ş se specializace, kterou m┼»┼żeme dosud pozorovat, jsou nyn├ş otev┼Öeny mo┼żnosti celostn├şho pohledu a sjednocov├ín├ş nejen r┼»zn├Żch v─Ťd, ale i odborn├Żch postup┼». Integrace vy┼żaduje sd├şlen├ş kultury nap┼Ö├ş─Ź existuj├şc├şmi okruhy v─Ťdeck├Żch discipl├şn a nov├Ż technick├Ż jazyk op├şraj├şc├ş se o matematiku komplexn├şch syst├ęm┼», fyziku struktur na ├║rovni nanorozm─Ťr┼» a hierarchickou logiku inteligence.
Domn├şv├íme se, ┼że je vhodn├í doba p┼Öem├Ż┼ílet v┬átomto duchu o zm─Ťn─Ť v┬áp┼Ö├şstupu k┬ápl├ínov├ín├ş struktur a realizov├ín├ş staveb i v┬ár├ímci tuzemsk├ęho stavitelstv├ş a architektury. Je nutn├ę aplikovat v├Żsledky dosa┼żen├ę v┬áoblasti p┼Ö├şrodn├şch v─Ťd, je┼ż se prom├ştaj├ş nap┼Ö├şklad v┬ápodob─Ť aplikace genetick├Żch algoritm┼», bun─Ť─Źn├Żch algoritm┼» a neuronov├Żch s├şt├ş do procesu pl├ínov├ín├ş staveb. Konvergence technologi├ş je zalo┼żena na interdisciplin├írn├ş spolupr├íci jin├ęho typu, ne┼ż jak├í je b─Ť┼żn├í v┬átradi─Źn├ş projek─Źn├ş praxi. Nab├şz├ş v├Żznamn├ę zlep┼íen├ş na┼íeho ch├íp├ín├ş p┼Öem─Ťny lidsk├Żch vn├şmac├şch i fyzick├Żch schopnost├ş a zlep┼íen├ş interakce mezi my┼ílen├şm a optimaliza─Źn├şmi n├ístroji, a to jak individu├íln─Ť, tak i ve skupin├ích. Konvergence, tak jak je obecn─Ť vn├şm├ína, slibuje p┼Ö├şm├ę ┼íirokop├ísmov├ę spojen├ş lidsk├ęho mozku a stroje, optimaliza─Źn├şho pl├ínovac├şho n├ístroje a struktury postaven├ę z┬ámateri├íl┼» s┬áp┼Öedem ur─Źen├Żmi vlastnostmi, se schopnost├ş p┼Öizp┼»soben├ş se m─Ťn├şc├şm situac├şm a v┬ád┼»sledku s┬ávysokou energetickou efektivnost├ş, kter├í zaru─Źuje ohleduplnost k┬á┼żivotn├şmu prost┼Öed├ş v┬ápodob─Ť jeho udr┼żitelnosti.
Progn├│zy p┼Öedpov├şdaj├ş, ┼że aplikace konvergence bude mo┼żn├ę uplatnit nejen v┬ápr┼»myslu v┬ápodob─Ť prohlubuj├şc├ş se automatizace, robotizace, ale podobn─Ť i v┬áarchitektu┼Öe a t├şm i ve stavitelstv├ş. ┬╗┬╗┬╗

• Nanov─Ťdy a nanotechnologie. V┬át├ęto oblasti je zat├şm princip pl├ínov├ín├ş zalo┼żen na schopnosti vyr├íb─Ťt z┬ámolekul├írn├ş stavebnice rotory, n─Ťco, co m├í osi─Źku, setrva─Źn├şk, co se m┼»┼że to─Źit, co se d├í poh├ín─Ťt elektrick├Żm polem, sv─Ťtlem nebo proudem plynu. Jednotliv├ę stavebn├ş bloky stavebnice se skl├ídaj├ş z┬ámolekul o des├ştk├ích a┼ż stovk├ích atom┼». Jedn├í se o zcela nov├ę materi├íly, p┼Öi jejich┼ż p┼Ö├şprav─Ť je nutno se ┼Ö├şdit p┼Öesnou polohou jednotliv├Żch chemicko-fyzik├íln├şch skupin. Konstrukce t─Ťchto materi├íl┼» s┬áp┼Öesn─Ť definovanou adaptivn├ş strukturou na atom├írn├ş ├║rovn├ş a s┬áintegrovan├Żmi molekul├írn├şmi za┼Ö├şzen├şmi vykon├ívaj├ş r┼»zn├ę funkce, jako v─Ťtr├ín├ş, topen├ş, chlazen├ş, osv─Ťtlen├ş a podobn─Ť. Tyto struktur├íln├ş syst├ęmy lze programovat tak, aby m─Ťly neuv─Ť┼Öiteln─Ť malou velikost, m─Ťnily tvar a p┼Öizp┼»sobovaly se zm─Ťn├ím prost┼Öed├ş. Forma projektu je schopna se chovat distribuovan├Żm zp┼»sobem velmi podobn─Ť jako vz├íjemn─Ť spolupracuj├şc├ş bu┼łky v┬álidsk├ęm t─Ťle. I v┬átomto p┼Ö├şpad─Ť jednotliv├ę stavebn├ş komponenty struktury projektu z├şsk├ívaj├ş design pomoc├ş CAD syst├ęm┼» a pak se pomoc├ş speci├íln├şho softwaru bu─Ć p┼Ö├şmo tisknou, anebo se vyr├íb─Ťj├ş v┬ápln─Ť automatizovan├ę nanotov├írn─Ť. ┬╗┬╗┬╗

• V┼íechny v├Ż┼íe uveden├ę oblasti se vz├íjemn─Ť ovliv┼łuj├ş. V├Żvoj nov├Żch materi├íl┼» a stavebn├şch syst├ęm┼» je ├║zce spojen s┬ákomplexn├şm p┼Öepracov├ín├şm postup┼», kter├ę zahrnuj├ş n├ípaditou aplikaci po─Ź├şta─Źov├Żch n├ístroj┼» v┬ápr┼»b─Ťhu konstrukce a v├Żroby. Po─Ź├şta─Źov├ę metody se staly motorem v├Żvoje a prov├íd─Ťn├ş pokus┼» v┬áarchitektu┼Öe, um─Ťn├ş a stavebn├şm in┼żen├Żrstv├ş. Mnoho z┬átohoto pokroku souvis├ş s┬ádostupnost├ş v├Żkonn├Żch po─Ź├şta─Źov├Żch syst├ęm┼» a nov├Żch softwarov├Żch n├ístroj┼», je┼ż umo┼ż┼łuj├ş generov├ín├ş a anal├Żzu syst├ęmu struktur, stejn─Ť jako algoritm┼» pro vyhled├ív├ín├ş, porovn├ív├ín├ş a ┼Öazen├ş informac├ş. Je┼ít─Ť v├Żkonn─Ťj┼í├ş hloubkov├ę techniky jsou v┼íak pot┼Öeba ke spln─Ťn├ş slib┼», kter├ę nab├şz├ş struktur├íln├ş morfologie zalo┼żen├í na pr┼»se─Ź├şku architektury, um─Ťl├ę inteligence a v─Ťdy o materi├ílech. Vyv├şjej├ş se teoretick├ę syst├ęmy a matematick├í prost┼Öed├ş, je┼ż spojuj├ş po─Ź├şta─Źov├ę my┼ílen├ş s┬áprocesem konstrukce. Pl├ínov├ín├ş vytv├í┼Ö├ş generativn├ş proces, je┼ż zahrnuje aplikov├ín├ş nejmodern─Ťj┼í├ş programovac├ş techniky u┼ż├şvan├ę pro um─Ťlou inteligenci a po─Ź├şta─Źovou geometrii. Vztah mezi formou i technikou je prom─Ťnliv├Ż a zapojuje neline├írn├ş kombinace digit├íln├şch i analogov├Żch sekvenc├ş, nov├ę algoritmy a intenzivn├ş ÔÇ×hloubkov├ęÔÇť po─Ź├şta─Źov├ę techniky. V├Żznam spo─Ź├şv├í ve v├Żvoji algoritm┼» pro simulace evolu─Źn├şch a trojrozm─Ťrn├Żch struktur, v─Źetn─Ť povrch┼» zalo┼żen├Żch na prost┼Öed├ş. Ide├ílem jsou struktur├íln─Ť orientovan├ę modely, kde r┼»st je potenci├íln─Ť ┼Ö├şzen celou vyv├şjej├şc├ş se strukturou pomoc├ş st├ívaj├şc├şch prvk┼» t├ęto struktury. Koncentrace r┼»stov├Żch model┼» umo┼ż┼łuje kombinace atomick├ę struktury a mechanick├Żch vlastnost├ş materi├íl┼» s┬ámakro-chov├ín├şm struktury jako celku zasazen├ęho do dynamick├ęho prost┼Öed├ş. V┬ásou─Źasnosti v├Żvoj dosp─Ťl do f├íze, kdy nen├ş t┼Öeba ur─Źit si materi├íl podle katalogu, ale je mo┼żno si materi├íl s┬ákonkr├ętn─Ť po┼żadovan├Żmi estetick├Żmi a struktur├íln├şmi vlastnostmi navrhnout. To vede k┬ár┼»zn├Żm model┼»m pro r┼»zn├ę materi├íly ve vazb─Ť na rozs├íhlej┼í├ş struktury vzta┼żen├ę k┬áspecifick├Żm vlastnostem materi├ílu. Takto je mo┼żn├ę adaptovat nastaviteln├ę faktory materi├íl┼» prost┼Öednictv├şm vz├íjemn├ę zp─Ťtn├ę vazby s┬ávznikaj├şc├ş struktur├íln├ş morfologi├ş jako celkem. ┬╗┬╗┬╗

V┬át├ęto souvislosti se ─Źlenov├ę v┬ár├ímci Studia Milo┼íe Flori├ína zab├Żvaj├ş navrhov├ín├şm syst├ęm┼», kter├ę by zajistily optim├íln├ş realizovatelnost architektur voln├Żch tvar┼» na principu pl├ínov├ín├ş staveb z┬áp┼Ö├şmo na m├şru projektovan├Żch komponent┼», kter├ę maj├ş v┬ásob─Ť integrovan├ę rozmanit├ę funkce. ─îlenov├ę se mus├ş um─Ťt ÔÇ×prokous├ívatÔÇť nejen ji┼ż vyvinut├Żmi softwary, ale ─Źasto jsou nuceni je upravovat ─Źi vytv├í┼Öet zcela nov├ę softwary a pak je aplikovat na sv├í ┼Öe┼íen├ş: parametrick├Ż design x generativn├ş design x e-motivn├ş architektura = algoritmick├í architektura.

├Ürove┼ł experimentov├ín├ş dosp─Ťla do bodu, kdy je nemo┼żn├ę jasn─Ť rozli┼íovat mezi formou a obsahem, a z├írove┼ł mezi grafikou, mal├ş┼Östv├şm, socha┼Östv├şm, designem, stavitelstv├şm a architekturou. Doch├íz├ş k┬ároz┼íi┼Öov├ín├ş reperto├íru prostorov├ęho ─Źlen─Ťn├ş. Aplikovan├ę techniky sm─Ť┼Öuj├ş k┬ánov├ęmu pojet├ş prostoru v┬ápodob─Ť magnetick├ęho prostorov├ęho pole, ─Ź├ísticov├ęho prostoru, a podobn─Ť. Obyvatel├ę t─Ťchto prostor se u┼ż neorientuj├ş podle vyzna─Źen├Żch bod┼», os, okraj┼» a jasn─Ť definovan├Żch sf├ęr. Na jejich m├şsto nastupuje rozlo┼żen├ş hustoty, sm─Ťrov├Żch odchylek, gradient┼», vektor┼», a podobn─Ť, je┼ż vytv├í┼Öej├ş novou ontologii, kter├í definuje, co znamen├í b├Żt n─Ťkde.

Digit├íln├ş revoluce spolu s┬áv├Żvojem nov├Żch chytr├Żch materi├íl┼», princip┼» adaptivn├şch staveb zalo┼żen├Żch na studiu biologie a technologii vytv├í┼Öen├ş prototyp┼», z├ísadn─Ť zm─Ťnila zp┼»sob, jak├Żm se pl├ínuj├ş, ┼Ö├şd├ş, kontroluj├ş a stav─Ťj├ş budovy. K┬ázachycen├ş nov├Żch vztah┼» mezi vyv├şjej├şc├şmi se vlastnostmi materi├ílu, struktur├íln├ş morfologi├ş, v├Żrobn├ş technologi├ş a architektonick├Żm v├Żrazem jsou t┼Öeba nov├ę n├ístroje i techniky, v┬ájejich┼ż r├ímci doch├íz├ş pomoc├ş generativn├şch po─Ź├şta─Źov├Żch postup┼» k┬áintegraci materi├íl┼» a v├Żrobn├şch proces┼».

*/ FLORIAN΄S STUDIO STUDENT WORK