Koncept VARIABLE SPACE nabízí nové řešení, funkčnost, uchopení modulární architektury. Takové, které zachová výhody stávajících systémů, ale přitom poskytne zázemí odpovídající moderním, individuálním, variabilním nárokům každého uživatele, aby byl schopen doutvořit si vlastní identitu.
Fyzický model
Přizpůsobení současnému životu
Moderní doba mění uvažovaní o stálém bydlení takovém, jak bylo chápáno v minulosti. Domov byl místo, kde žijeme, věnujeme se svým aktivitám, trávíme čas s rodinou, stárneme. Pokud půjdeme ještě dále, domov byl velká soběstačná jednotka – statek, kde se trávil veškerý čas, pracovalo se tam, budovalo. Cestovalo se omezeně, občas a jen na malé vzdálenosti. Dnes cestuje každý, za prací, vzděláním, rodinou. Mění své místo působnosti a to čím dál častěji. Vyvinula se povolání, která přímo souvisejí s neustálým přesouváním se na určitou dobu. Stále více lidí vede stěhovavý, mobilní a variabilní život. Své bydliště neustále měníme, či žádné nemáme, a přemísťujeme se z místa na místo, nebo veškerý volný čas trávíme v dopravním prostředku. Střídají se různé kontexty sociálních prostorů. Stále více lidí v současné společnosti je nejen vykořeněno ze svého původního sociálního prostředí, ale žádné nové prostředí se nedokáže stát oním skutečným, autentickým domovem. Člověk tak ztrácí kus vlastní identity.
„Rozklad veřejného člověka v kontextu veřejného prostoru je důsledek monotónnosti sterilních architektonických staveb s logicky uspořádaným prostorem. Identita předpokládá ztotožnění se s prostorem, nalezení vlastního teritoria, locus svého domova.“( R.Sennet)
Domov je místo, které každý člověk potřebuje ke svému zdárnému životu , jenže pokud sociální prostor, v němž se nachází, nevytváří rovněž i kvalitní veřejný prostor, místo setkávání, dochází k tzv. městskému strachu. Byt si můžeme koupit, domov prožíváme, je nositelem naší zakotvenosti, identity. Pokud odejdeme z domova, již nikdy se nemůže vrátit. Vybudovat nový domov je dlouhodobý proces. Domov je čitelný, je to depozitář „rodinných zkušeností“, nositel prožitků. Byt je výrazem dočasné zakotvenosti bez historie, absencí paměti. Moderní doba posunula a rozvrátila hranice mezi světem a domovem, údělem se stalo „bezdomoví.“ Staré společenské struktury, které držely pohromadě sdílením místa i časového rozvrhu, pozvolna metamorfózují v nové, rizikové formy soužití. Tradiční prostorové a časové rozlišení mezi domácností a zaměstnáním se stává neudržitelné. Narůstá tlak na pružnou pracovní dobu a flexibilní pracovní podmínky. (J. Kučírek)
System
VARIABLE SPACE je komplexně navržen pro proměnlivost funkcí, činností, místa. Hledání řešení v rámci předem stanovených vizí vedlo k vytvoření programu, který po zadání jednotlivých vstupních parametrů generuje soubor stavebních prvků tvořích strukturu objektu. Jedná se o skládací strukturu tvořenou prefabrikovanými boxy s vestavěným zařízením. Systém funguje tak, že se navolí modulové šířky jednotlivých rámu ( podle budoucí funkce) a jejich hloubka. Každý rám je tvořen čtyřmi boxy (dva boxy stěnové, podlahový, střešní). Důležité je zachování délkových vztahů mezi jednotlivý boxy tak, aby bylo možné je zbortit. Délkový poměr jednotlivých boxů se upravuje pomocí křivek, generují se tak nevyčerpatelné možnosti výsledného vzhledu stavby. Uvnitř každého boxu je ukryt zařizovací předmět, který do prostoru nezasahuje a tak uživatele neomezuje, pokud jej nepoužívá. Optimální seskupení funkcí boxů se řeší podle individuálních požadavků. Rámy lze měnit, kombinovat, přidávat. Pokud uživatel změní své potřeby, funkci boxu může přetransformovat, či box vyměnit. Variable Space tak neztratí užitečnost. Pokud uživatel bude měnit své místo působení, své věci si nechá v boxech, rámy složí, naloží na dopravní prostředek a snadno přemístí. V cílovém místě Variable Space opět rychle a snadno rozloží a jednoduše zapojí do centrálních sítí. Konstrukční i technické řešení se adaptuje potřebám uživatele, postkytuje mu zázemí a nijak ho neomezuje.
